Rozjímat a ztišit se...

Na podzim se vše zpomaluje. Příroda se chystá k zimnímu spánku. Jsme líní a přemýšliví. Pojďte si najít nějaké klidné místo. Zkuste se na chvíli ztišit a rozjímat... A pak se nechte inspirovat krásnými verši od Lao- Ć.

Když všichni pod nebem rozeznali krásné jako krásné,

objevila se ošklivost

Když poznali dobré jako dobré,

bylo tu nedobré

Proto přítomnost jednoho vytváří nepřítomnost druhého

lehké a těžké dává smysl jedno druhému

dlouhé a krátké skládá společnou míru

vysoké a nízké se k sobě vztahuje

zpěv a hudba se doplňují

předtím a potom se následuje

Proto moudrý nekoná za sebe a učí beze slov

deset tisíc věcí povstává bez jeho přičinění

a následuje jej

moudrý jim dává život, ale nevlastní je

činí, ale nevytváří žádnou závislost

završuje bez zásluh

a proto jej úspěch nemine

Lao - C´, Tao te ťing, O tajemství hlubším než hlubina sama, překlad Václava Cílka strana 12, 13

Fotografie: Vlastní