Moje zvrácená láska k industriálu
Přišlo to nečekaně. Asi jako, když nějaký neatraktivní muž přitáhne váš pohled a vy se pořád musíte dívat. Má takový sexappeal, že nevadí, že je starý, omšelý, studený, s kazem, skoro smrdící naftou. Pro vás má neobyčejné kouzlo. Jeho půvab spočívá v opravdovosti. Na nic si nehraje, přizná všechno (cihly, potrubí i kabely). Je drsný a ryzí. Má rád staré, zato bytelné věci. A opravdový odkaz dnešní době hledá v průmyslové revoluci.
Momentálně je industriálu všude plno. Stále se tomu divím, ale v industriálních prostorech se cítím extrémně dobře. To, co mně oslovuje, je vzdušnost a flexibilita. Humor a lehkost. Odvaha. Baví mně beton, kov i sklo. Jde skloubit s feng shui. Navíc mu sluší skandinávský styl, ten máme koneckonců rádi všichni. Taky si rozumí s retrem a minimalismem. Tudíž je to parťák do nepohody.
Tahle láska k industriálu u mě trvá již roky. A moc se těším, na romantické dostaveníčko v našem domě, který se pomalinku chystá k dokončení.
Nový rok, nové výzvy.
Nechť je ten váš naplněný láskou ve všech podobách :-)
Foto zdroj: